Kde se bere inspirace...

18. 05. 2018 10:47:14
Jsem člověk tvůrčí, který volné chvíle rád věnuje malbě, kresbě, psaní...A říkala jsem si, kde se jen v záplavě každodenních starostí bere inspirace...?

Život je hra...To se lehko řekne, ale praxe obnáší mnohá úskalí. S mým „logickým“ myšlením nejsem zrovna rozeným šachovým velmistrem, nicméně nekonečné partii s partnerem, dětmi, příbuznými, přáteli, kolegy a lidmi „z ulice“ se prostě nevyhnu. A s úsměvem pozoruji, že nad dalším tahem si v mnoha situacích lámou hlavu i „šachisté“ kolem mě. Spousta nápadů se vynořuje, světe div se, během řízení auta. Onehdá jsme si to šinuli z Prahy do Liberce, já rozjímala nad tím, proč si přijdu jako služka pro všechno, jestli to náhodou není hlavně moje chyba, a z rádia se linuly vtíravé melodie současných českých bardů... „Šrouby a matice....blebleble“. V tu ránu mi před očima vyvstavnula podoba obrazu šachovnice s nalepenými rezavými matkami a šroubky, kterou bych honosně pojmenovala „Ladies and gentlemen“. Následná cesta ke šrotu byla trochu zdlouhavá a krkolomná, musela jsem si nasadit masku „šílené umělkyně“, aby chlapci z autoservisu pochopili, proč se ta ženská, co přijela s miminkem v kočárku, přehrabuje s očima navrch hlavy v bedně se starým železem... Ale výsledek se dostavil a už nejednoho člověka pobavil. A o to mi jde!

Jindy mi nápad přinesou věci-vypravěči příběhů. Od dětství hledáme v Jizerkách "poklady", tedy odštěpky sklíček a nepovedené knoflíčky z předválečných mačkáren. Dýchá z nich kouzlo starých "dobrých" časů, kdy v Sudetech žili Češi i Němci a v mačkárnách se vyráběly nejen krásné knoflíčky, ale i korálky, medailonky nebo třeba náramky pro princezny z pohádek tisíce a jedné noci...Se synkem jsme za posledních pár let našli knoflíčků bezpočet (proto jsem ho poprosila, aby obtiskl na obrázek své dlaně). A protože mě nedávno, po přečtení knihy „Život bez harampádí. Jde to i s dětmi.“ (jejím autrem je veselý americký minimalista Joshua Becker), začalo bavit využívat "harampádí" k rádoby uměleckým účelům, vznikl nápad na obrázek s motivem "knoflíkové války". Ony ty souvislosti s koncem výroby jizerských knoflíčků a závěrem druhé světové války samy volají o ztvárnění. Utrpení války a jakéhokoli konce jsem se pokusila symbolicky vyjádřit obvazy (z prošlé autolékárny), které mají i symbolizovat hranice mezi státy, mezi obdobími v dějinách, mezi lidmi...A do toho nalepila veselé knoflíčky, které na náš lišácky vykukují z horské hlíny dodnes a vypravují barvité příběhy...

A propos, sláva harampádí! Tedy, pokud máte hravou mysl a trošku času na uskutečnění tvůrčích záměrů. Jakožto zapřísáhlá třidička odpadů jsem se jednou cestou z nákupu opět jala vyhodit snůšku prošlých tužkvých baterií do speciální dírky v červeném kontejneru...Obtěžkaná těžkými taškami a se zády v jednom ohni mi hlavou blesklo postesknutí, že už bych si taky někde měla konečně dobít baterky...Třeba si zacvičit jógu nebo chvilku meditovat. Aha! Nápad byl tu, obrázek s názvem „Dobijte si baterky“, který by (nejen) mně dodával energii... Ideálně v barvách duhy (nebo sedmi čaker, jak je komu libo...), ale hlavně dotýkatelný neboli „haptický“. Podobným osudem si prošly i prasklé žárovky. To jsem si zas jednou pomyslela, kdy už se těm chlapům konečně rozsvítí... A v tom blik, nápad byl venku. Kulatá a špičatá žárovka, žena a muž, jejich neustálá výměna energií, názorů a čeho všeho ještě...Tehdejší moje modro-červené barevné rozpoložení přispělo k dotažení podoby obrazu „Muž a žena“.

Jedním z nejnovějších nápadů je vytvoření obrazu „Neplecha“ ze starého plechu, který nevyužijeme, protože se najednou kupodivu nevejde do trouby... Zázraky se dějí, tak se jimi s radostí nechávám inspirovat!

A jaká jsou děti vděčná inspirace! Můj sedmiletý synáček se jednoho rána na chalupě v Jizerkách dožadoval pozornosti a tak usilovně tloukl do okenní tabulky, staré skoro sto let, že "stařence" ruply nervy a rozletěla se na desítky kousků. Krev netekla, zato nervy plným proudem. Ono totiž opravit staré předválečné okno není žádná legrace. Ale díky zručnému strýčkovi a dědovi se zadařilo... A na lopatce zbyly střepy z tenoučkého skla, které už se dneska těžko shání. Najednou jsem pocítila k té hromádce "neštěstí" lítost a v hlavě mi přistál nápad... Což vytvořit obrázek, který posvětí tak vzácné zkušenosti jako pěstičkou rozbité okno z předválečných časů? Starost se proměnila v radost. Synek otiskl své neposedné tlapky na plátno, které jsme následně polepili střepy. Vždyť „střepy přinášejí štěstí“! Na jednom přistála i malá zlatá muška... Máme prostě v životě štěstí. A přejeme ho i vám všem! Radujme se z každodenních maličkostí!!!

Autor: Štěpánka Burešová | pátek 18.5.2018 10:47 | karma článku: 6.15 | přečteno: 138x


Další články blogera

Štěpánka Burešová

Za co vděčím Formanovi...

Za nejkrásnější platonickou lásku v životě. Z filmu Amadeus mi stačilo vidět posledních asi deset minut, přeskočila jiskra a v mém tehdy pubertálním srdci se rozhořela vášeň a touha po poznání.

19.4.2018 v 20:56 | Karma článku: 17.46 | Přečteno: 298 | Diskuse

Štěpánka Burešová

Porod dobrý, všechno dobré?

Jsou ženy, které si porod doslova užijí, někdy i s partnerem „při tom“. S radostí se mezi takové šťastlivkyně přidávám. Porodem však hodně starostí končí i začíná. A podcenit šestinedělí se vůbec nemusí vyplatit...

12.3.2018 v 9:29 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 595 | Diskuse

Štěpánka Burešová

Nestát, nekoukat, neblábolit...

Naposledy jsem si novoroční předsevzetí dala před deseti lety a letos se k tomuto nešvaru vrátila. S trochou nadsázky, podíváte-li se na moje příjmení. V roce 2018 se snažím nestát, nekoukat, a hlavně NEBLÁBOLIT.

15.2.2018 v 8:53 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 340 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Den kdy zmizeli politici

Jedno ráno seděl investigativní novinář Mojmír u svého laptopu a hryzal si palec na pravé ruce. Popravdě už začínal panikařit. Už od půlnoci se u jednoho jím sledovaného politika nic nedělo!

19.10.2018 v 19:00 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 194 | Diskuse

Pavel Hewlit

Spáleniště lidských duší – a ztracený zázrak umírání

Kdysi jsem blíže "studoval" určité téma spojené s temnější stránkou našich dějin – na tak dávných, přesto již zapomínaných. Není divu. Plácáme se v nezajímavém dnešku a dojíme ho jako dávno mrtvou krávu.

19.10.2018 v 17:46 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 162 | Diskuse

David Gruber

Kanál Odra-Dunaj vypadá docela proveditelně

Velké dopravní stavby jsou chloubou řádného státu. Důkazem, že v tom státě umějí něco zorganizovat, ukáznit se při provádění, umějí být dostatečně rychlí. Že je tam dost lidí rozumějících matematice a nikoli jen humanitních kecků.

19.10.2018 v 17:05 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 498 | Diskuse

Libuše Palková

Proč je Bůh single?

Mnoho lidí tvrdí, že dnešní trend žít jako singl, a ne v manželském páru, je cestou do pekel. No jo, ale nezačal s tím vlastně sám pán Bůh, když si celá nebesa vyhradil sám pro sebe, místo aby je sdílel s nějakou paní Bohovou?

19.10.2018 v 16:47 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 527 | Diskuse

David Vlk

Já tu babu jednou zabiju.

"Holky, jsou samozřejmě i jiné způsoby jak uspokojit muže. Nemusíte s nimi hned to............ no prostě nemusíte s nimi hned spát . Na to máte ještě dost času!"

19.10.2018 v 16:22 | Karma článku: 27.94 | Přečteno: 837 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 637

Jsem neobyčejně obyčejná žena, máma a tvůrčí bytost, které vytváření dobrých dojmů a věcí přináší největší radost.





Najdete na iDNES.cz